Život je jedna velká párty

Náš kolega Michal Trilč pracuje v závodě Stráž už přes čtyři roky, kde na velínu NDS 10 zajišťuje klíčovou roli báňského úpraváře. Jeho práce vyžaduje soustředění, přehled a smysl pro detail. Když ale skončí směna, Michal se proměňuje v DJ a jeho energie se přesouvá k mixážnímu pultu.

Kdy a jak jste se stal DJ? Bylo to něco, k čemu jste se dostal náhodou, nebo to byl vždycky Váš sen?

Hudbu a zábavu mám rád už od mala. K djingu jsem se dostal spíše náhodou, protože můj příbuzný byl DJ, takže mi všechno ukázal a začalo mě to bavit. Jezdil jsem s ním tenkrát co to šlo, ale to už je opravdu hodně dlouho. Sám úplně nevím, ale baví mě to a hudbu miluju.

Jak dlouho se tomuto koníčku aktivně věnujete a jak byste popsal svůj hudební styl?

Já myslím, že už to bude tak 20 let minimálně, to jsem ještě kupoval „cédéčka“ a měl čerstvě občanku. Každopádně nějaká pauza byla, to je fakt. Můj hudební styl je taneční, ten mám nejraději, ale dokážu zahrát takřka všechno.

Pod jakým uměleckým jménem vystupujete a co pro Vás toto jméno znamená?

Moje jméno je Miguell. A co znamená? Na začátku jsem přemýšlel, jak se budu vlastně jmenovat, a kamarád: „Tak co třeba Miguell, ale musíš mít dvě l.“ Přišlo mi to dobrý, a tak to tak zůstalo.

Co Vás v této činnosti nejvíce naplňuje?

Je to energie, zpětná vazba od lidí a také to, že u toho člověk vypne od starostí všedních dní.

Který moment z vaší DJ kariéry považujete za svůj dosavadní největší úspěch nebo nejlepší zážitek?

To je těžká otázka, protože jich bylo hodně a spoustu jich mám na sociálních sítích zaznamenaných, tak se můžete kouknout. Nejlepší zážitek je, že se lidi baví a já taky. Taky se říká, že nejlepší zážitek je ten, který si nepamatujete. 😁

Jak si vybíráte hudbu pro svá vystoupení? Máte nějaké "tajné zbraně" ve vašem playlistu?

Hudbu si vybírám většinou podle typu akce. Tajné zbraně, ty má asi každý DJ, neboli máme oblíbené skladby, které musíme zahrát – víme, že prostě fungují.

Jak se připravujete na akce? Trávíte hodiny výběrem skladeb, nebo spíše improvizujete?

Myslím, že každý improvizuje, protože člověk musí reagovat na to, jak se lidi baví na parketě.

Jak se Vám daří skloubit práci v DIAMO s pravidelným hraním?

Hraju, když mám volno a nějak se to vždy udělá, ale s dětmi je to už náročnější, tak uvidíme, jak to půjde dál. Od přítelkyně mám ale 100% podporu.

Pomáhá Vám hudba nějakým způsobem zvládat stres nebo náročné pracovní dny?

Každopádně pomáhá. Hudba je můj lék a takový ten detox od všeho.

Máte nějaké cíle do budoucna? Například hraní v konkrétním klubu, na festivalu, nebo produkce vlastní hudby?

Ani nevím, co bude, to bude. Člověk má pořád nějaké sny. A co týká vlastní produkce, nějaká snaha byla, ale je to časově náročné a celkově těžké.

Kdybyste mohl zahrát na jakémkoliv místě na světě, které by to bylo a proč?

No, kdybych si mohl vybrat, tak na Ibize, protože jsou tam vyhlášené kluby a je to srdce elektronické hudby. Potom na festivalu Tomorrowland, nebo na našem Beats for Love, kde jsem byl a je to strop.

Máte nějakou závěrečnou myšlenku nebo vzkaz, který byste chtěl poslat kolegům?

Ano, plňte si svoje sny a dělejte, co Vás baví, protože život není jen práce a starosti, i když je to v dnešní době těžké.