Cesta k vnitřní svobodě a kreativitě

Cesta k vnitřní svobodě a kreativitě

Jana Karlová pracuje v našem podniku přes 20 let jako technická pracovnice měřického oddělení. Její náplní práce je zpracování mapových podkladů, kterých je v měřickém archivu evidováno přes 18 tisíc kusů. Zatím… Ve volném čase se paní Karlová věnuje tzv. prožitkovému malování a zpívání. 

Co to znamená?

Cílem prožitkového malování i zpívání není pouze dokonalý výsledek, ale především váš pocit a prožívání té činnosti. U zpívání jsme se začali nejdříve učit dýchat, intonaci a pak teprve zpěv. Zpívali jsme i za dveřmi, aby byl zpěv hlasitý a my jsme byli slyšet i uvnitř místnosti a překonali tak stud z veřejného vystupování.

Jak velký máte sbor?

Celkem je nás 16, většinou žen, ale součástí sboru je nyní i pět mužů. Proto se jmenujeme „Sbor Bacha bab a nějakej chlap“. V našem repertoáru máme vokálové zpěvy v doprovodu kytary. Zpíváme spirituály hlavně během adventu v kostelech a na náměstích na Příbramsku. Na těchto akcích je krásná atmosféra, naši posluchači zpívají s námi, protože znají naše písně. V létě jsme zpívali i na benefičních koncertech na pomoc obcím postižených povodněmi. Také vystupujeme během velikonočních svátků a Dnů kostelů. Máme úžasnou partu lidí, kteří si výborně rozumí už více než 10 let.

Stejná parta lidí i maluje?

Ano, velká část našich zpěváků a zpěvaček zároveň maluje v kroužku prožitkového malování. Sama za sebe musím říct, že jsem si nemyslela, že budu někdy malovat. Asi před 10 lety jsem od dcery dostala plátno, abych jí něco namalovala. Tím začalo moje malování, které mě hrozně baví.

Jak jste začínala?

Nejdříve jsem začala malovat křídou, akvarely a akrylovými barvami. Tyto barvy jsou hodně výrazné, ale celkem rychle schnou, proto jsem zkusila malovat oleji. To je úžasná technika, ale je časově velmi náročná, protože barvy schnou i 3 týdny.

Co nejraději malujete?

Nejradši mám krajinky, protože si u nich odpočinu a dobře se mi maluje na břidlici. Potom zvířata na kameny, k čemuž mě přivedl syn po návratu z Afriky. Později jsem malovala na říční kameny, např. motýly, ještěrky apod. Ty teď máme umístěné při vjezdu do domu. Každý rok maluji velikonoční vajíčka s různými tématy, ale pokaždé musí být mezi nimi jedno celé zlaté. Ráda maluji také vánoční ozdoby, keramické hrnky nebo termosky, na kterých používám speciální barvy na porcelán. Ty se potom vypalují v troubě. Baví mě i malování na dřevo pro moje kamarády trampy. Těm maluji různé pamětní placky a destičky na potlachy. Na moje největší plátno jsem namalovala svoji prababičku v životní velikosti podle fotografie.

Máte zkušenost i s nějakou netradiční technikou nebo materiálem?

Ano, malovat lze i čokoládou, ale nebojte se, čokoláda je tak hustá a sytá, že se nedá jíst.

Je možné Vaše práce vidět někde vystavené?

Jednou za čas naše skupina výtvarníků vystavuje své práce na schodech Svaté Hory v Příbrami. Každý autor zde má v místě jednoho oblouku prostor pro svoji prezentaci. Výstava je neprodejní.

Kromě uměleckého světa ale zavítáte i do pohybových aktivit…

Ano, jsem členkou Sokola v Březových Horách, což je část Příbrami. Kromě cvičení pořádáme i akce pro děti, např. Medvědí stezku. Také jsme se v loňském roce zúčastnili Sokolského sletu v Praze, kde jsme vystoupili s rockovou skladbou. To pro nás „juniory“ byla opravdu výzva. 😊